Víkendová vysočina

Nejdříve takové povídání:
Limuška (Flor de Canela Delfino Can) je již velmi stará téměř 15-ti letá dáma, která má značný problém s nožičkami, špatně se jí vstává a tak chvíli trvá nežli se rozjede a přijde ke dveřím naší  ložnice a vzbudí nás. Tak tuto službu za ni dělá a asi dělá rád Blacky. Vždy velmi rychle vyskočí a běží zaškrábat na naše dveře a tím mě vzbudí a já už vím, že Lima potřebuje jít ven.  Dělá to pro ni již velmi dlouho, jako by věděl, že je to jeho máma a že jej potřebuje, že ona byla právě ta, která jej přijala zpět v naší smečce.   Nevím, zda jste se tím někdy setkali, ale  pro mě je to úžasné, jen  stále nevím, jak Blacky pozná, že Lima nejde třeba jen pít.

(2.4.2017)
Nějak to všechno spěchá nebo toho bylo hodně, třeba stěhování synka, který si na lyžích v Itálii zlomil ruku v krčku, běžně nepadá, a jednou se zadařilo,  ruka v háji, a ještě dojel do Brna. No, to nejhorší je už za námi, včera dopoledne ještě od 9.00 do 12.00 záskok na provozovně Trávníky a pak hurááá směr chalupa na vysočině. Hlavně pejsani si to hodně užívali, Lima si vrátila vlastně do svého druhého domova. vysočinu miluje, užívala si chvilek na sluníčku.

Ostatní smečka již brodila a několikrát  hlavně proto, že po zimě chyběly některé lávky, kdo je zničil,  zda voda nebo vandalové  zatím nevíme. A nyní pár foteček.