Co prožil Leon první týden v naší rodině v nové zemi?

(27.4.2021) Den po příletu Leon si užíval nového domova, snažil se kamarádit še Šmouličku, moc se mu to nedřilo, tedy lépe vůbec se mu to nedařilo.  Nu a přišla středa, vztahy se Šmouličkou pořád na bodu mrazu, odpoledne první velké znamování, jel s nám tj. se Šmouličkou, s Laylou a její paničkou a taky se mnou na první noseworkový trénink jako divák, moc se mu v tom ZD líbilo, mnoho obrovských aut, taky nějaká kočka a taky chlupatá Layla, a tady si s ním poprve Šmoulička hrála a to jen proto, že žárlila - hra s klacíky, nu a už v autě spal jako zabitý, po večeří hned usnul. . . .  a přešel čtvrtek, ráno první malá vycházka na ulici,  . . . a tam tedy bylo věcí, nestačil se divit, občas i nějaká rána, ale to Leona nerozházelo, jen se na chvili zamyslel, a kráčel dál za svým. Odpoledne opět cesta na cvičení a tentokráto to bylo úplně jiné, jeli jsme na OB. a Leonek poprve cvičil, paní cvičitelka mu házela aportky a taky piškotky a bylo moc fajn, to první proto, aby se naučil víc hrát a to druhé, aby si dobře zapamatoval svoje jméno, aby se stalo jeho nedílnou součástí. Místo takového hraní by se raději honil s kým koliv, určitě by to byla větší legrace. V pátek se nedělo téměř nic, a přišla sobota a odpoledne první seznámení s malým kloučkem Alankem, tak si hráli na honěnou, oběma se to moc líbilo, a taky se tam sešlo hodně lidí, tolik jich ještě něviděl, však tak večer padl jak zabitý a spal až do rána, kdy jej panička jako každý den vzbudila. V neděli jsme udělali velikou výpravu na náš cvičák ve Šlapanicích,  . .  a tam to bylo fakt veliké, mnoho a mnoho chlupáčků hlavně štěňátek, sice trošku starších, ale hrálo by se s ními jéjej. . . . .  a nejlepší bylo odpoledne, kde se jel Leonek představit své kamarádce Tequille do Moravan,  je sice o něco starší, ale řádili spolu jak černá ruka a k tomuto řádění se konečně přidala i Šmoulička, která se s nimi honila a honila, nakonec dělala i hlouposti s Leonkem, večer opět těžká únava.  . . . . nu a pondělí dlouhá cesta autem na Česko-Slovenské hranice, kam si pániček jel pro ptáčka . . takový maličký ptáček a tak dlouhá cesta. Bohužel cestou zpět se udělalo Leonkovi špatně a všechny granule z ranní snídaně byly na pelíšku, na štěstí to neodneslo auto, to by pánik trochu řádil.  a tak k obědu i k večeři  bylo zase maso, prostě ty granule ty tedy moc ne. . . . . byl to tedy fakt náročný týden, tak za týden zase něco zajímavého . . . . .