Kaolinové jezírko a chráněná oblast Velký Hájek
22.8.2021 - Jak ten čas letí a 14 dní uteklo jako voda a já musím zapátrat v paměti, co vlastně nám těch minulých 14 dní přineslo zajímavého?
Se Šmouličkou trénujeme nosework samy, všichni mají dovolenou nebo odjeli na některý z noseworkových táborů, což my nemůžeme, protože Šmoulička má problém s blížícími se bouřkami a deštěm a vůbec letní počasí jí vůbec nesedí, a že v posledních dvou týdnech byla vedra a tak byly velké bouřky, a tak trénujeme jen po ránu, kdy je počasí nejpříznivější, pak vezmeme s sebou Leonka a společně jedem na firmu, kde je příjemně okolo třetí odpoledne se vrátíme a až po 19-té jdeme na delší cca hodinou a i více vycházku samozřejmě Leonek Šmoulička a já. No Leon se moc těší a před vycházkou nás obchází a strká do mě hlavou, tahá Šmouličku z křesílka, no dělá všechno proto, abychom už rychle vypadli ven, protože ví, že na vodítku půjde jen chvilku a pak bude moci běhat a zlobit Šmouličku, aby si s ním hrála a taky se zastavíme na psím výběhu, kde se určitě najde nějaký ten nezbeda, který se s Leonem bude honit a bude si s ním hrát. Tento týden to bylo trochu lepší , již nebyla ta šílená vedra, která Šmoulička tolik nemá ráda a tak se nám dobře vycházkovalo. Dokonce jsme zašli na Planýrku a taky v pátek, když jsem jela na KK Zetor něco vyřídit, jsme si udělali vycházku na Klajdu a ke kaolinovému jezírku, tady jsme potkali italského chrtíka a ten se vůbec nebál a chvili řádil s Leonkem.
18.8.2021 to byla středa, konečně přišel poštou fyzicky průkaz původu Leonka, hned jsem jej poslal na plemennou knihu k zápistu, aby bylo konečně všechno už v pořádku.
21.8.2021 tj. včera jsme měli po dlouhé době intenzivku noseworku s naprosto jinými trenéry a tam byla Šmoulička bez Leona, moc se jí to líbilo, hledala klidně, rozvážně a všechny vzorky pohodově našla. Měly jsme společnou radost. Nu a dnes tj.
22.82021 jsme se dopoledne udělali cestu na Šlapanický cvičák, tam bohužel už nikdo nebyl, plac se uklízel po předcházející svatbě a tak jsme se trochu proběhli, zašli do chráněné oblasti Velký hájek, na zpáteční cestě jsme potkali fenečku tollera a tak se s Leonem proběhli, odpoledne jsme to vzali zase do Soběšic nejdřív po zelené a pak po červené směr na Kněží horu a zpět. Překvapivě jsme téměř nikoho nepotkali, snad jen 4 až 5 cyklistů a jednoho chodce, v zimě, když jsme tady šmejdily se Šmouličkou, tu byla obrazně hlava na hlavě, asi to bylo tím longdownem a nebo zimou?
