12.01 2024 * už je to 3 roky co přišel na tento svět náš Leon

(12.1.2024) tak nám to utíká a už tu máme 12. ledna 2024, do jsme od nového roku zažili? chodíme stále na tréninky Hoopers do haly, a taky trénujeme nosework, Enzo je moc šikovný, vše co dělá dělá rád, ale nějak se nám zhoršil v poslušnosti, tak musíme přitvrdit.

7.1.2024

Brněnská národní výstava psů
rozhodčí: Martin Šipkovský (SK)

Ensiferum Xalucha * Enzo : TO * V1, CAC

Po dlouhé době jsme jeli zase se vystavovat, bohužel tentokráte nic moc, protože Enzík běhal hrozně, žádné pochválení jako obvykle, a ještě se vyvlíkl z vodítka a chtěl si to vyřizovat se vcházejícím pejsem,  no ostuda jak vrata

11.ledna 2024
se narodila naše Šmoulička vrh "J", měla by už 12 roků, pořád na ni musím myslet, naučila mě toho tolik . . . . . . .

12.ledna 2024
Xolomania Sajmon - Leon slaví už své 3 výročí

. . . . ano už je to 3 roky, co se narodil tento vysněný psí klouček, ty 3 roky byly moc náročné, prožili jsme spolu mnoho dobrého, ale i mnoho toho špatného náročného . . . . .  okolo jednoho roku věku začal Leon hubnout, občas se objevil průjem, vypadalo to na háravky, ale průjmy byly stále častější a silnější, Leon hubnul vic a víc , udělala se vyšetření a verdikt  giardie a kokcidie. Okamžitě veterinář nasedil antibiotika na týden, týden dobré ale všechno začalo znovu, tak znovu ATB a znovu, pak byly ATB na 5 týdnů, až se tyto prvokové mrchy konečně zničily, ale zničila se také všechna mikroflora v Leonových střevech, bylo to náročné, Leon trpěl, a všechno toto špatné si spojil se mnou, protože jsem u toho všeho byla, a nepomohla, nemohla . . . .  náš vztah byl  neskutečně nabouraný, místo psí lásky strach . . . . . . . . . přišlo léto srpen a náhle odešla daleko do věčných lovišť Šmoulička, jeho i když svérázný tak nejvěrnější kamarád . . . . . . .Leon zůstal sám, krásný mladý kluk neskutečně smutný . . . . . .  moc jsem se snažila získat jej zpět, vůbec to nešlo . . . . . . smutek zoufalství v jeho očích . . . . zkusili jsme sporty, nic, tak jsme začali s canisterapií, udělali zkoušky, ale pořád to bylo špatné a tak padlo rozhodnutí a jeli jsme pro Enza, byla to ta nejlepší volba . . . . . . . Leon, který ještě neměl 2 roky ožil, zase z něj byl mladý  veselý pes . . . . a tato volba sblížila i nás dva, dnes je to můj nejvěrnější přítel, klidný, moudrý, prostě přítel, který mě neskutečně miluje, jsem pro něj vším  tím, čím parťák   může být . . . . . . . mám jen jedno veliké přání, aby to tak zůstalo, proto přejeme Leonkovi, hlavně zdraví a radost.