. . . . jak se nám ztratil Enzíček
Večer okolo dvacáté hodiny 21.10.2025 Enzík s Leonkem vběhli do parku, Leon se zastavil, protože tam bylo dost pejsků a on se drží večer raději při mě, Enzík poprve se rozběhl do vnitř parku, ale pořád byl na dohled, měl košíček jako každý den, stále byl na dohled, a tak jsem tedy viděla, co se vlastně stalo, ale bohužel jsem byla dost daleko, než bych mohla celé tragédii zabránit. . . . . . . rozběhl se za dvěma tmavými psíky svoji rychlostí a pán, který s psíky šel na Enza začel křičet . ." běž pryč ". . . . . no a Enzo, který je dost rezervovaný se lekl a běžel na obrácenou stranu parku, než jsme byli s Leonem, bohužel neměl zapnutý svítící obojek ani EO . . . . a na volání nereagoval, byl ve stresu, zmatený, i když jsem jej viděla běžet po druhé straně parku, určitě mě slyšel, jen se přestal orientovat ve tmě, kterou jak dobře vím nemá rád, zatím si nezvykl . . ale k chování pána . . . dokázala bych to všechno pochopit, kdyby Enzo byl veliký mohutný pes a bez náhubku,kdyby útočil, Enzo je jemný pejsek střední postavy stále s náhubkem. . . jediné co může udělat . . . štěkne . . . . Chovám psy už několik desítek let a vždycky existovali dobře vychovaní psi a špatně neboli nevychovaní psi . . . Enzo patří k těm vychovaným, poslouchá na slovo, bohužel jsem jej nechala běžet jen tak, celý den byli kluci doma, problém ve firmě . . a tak jsem jim chtěla zpříjemnit večer a tak to dopadlo, třičtvrtě hodina byla jako věčnost . . bylo by dobré, aby se mi pán dlouho vyhýbal, a jestli mu právě hárala fenka, tak v parku nemá co dělat.
Hold takový je život . . . . ale hlavně, že se náš Enzíček našel . . . . ono každé zlé je k něčemu dobré . . a tak náš Enzík začal chodit při večerních vycházkách na vodítku a on je štastný, protože jde vedle mě, vedle té, která jej ochrání . . a Leonek pobíhá okolo nás šťastný, že nás má
