Peruánský Naháč Velký - Peruvian Hairless Dog

Leon * Xolomania Simon - bude mít 12.7.2021 1/2 roku

. . . . . . a opět včera vysočina s pejsany * v této oblasi se plánuje od sedmdesátýych let minulého století přehrada, projekt se vždy opráší v dobách, kdy je málo vody a je nutné mluvit o zásobárnách na vodu.
Po několika silných deštích jsem se nestačila divit, nejen cesty zoufalé, ale najednou všechno povyrostlo, nedalo se nikde projít, tedy cesty, kde jsme byli zvyklí chodit, cesty nejen těžce zarostlé, ale všude šílený doslova bordel po lesnících, kteří stále a stále kácí a to je to opravdu velmi slušné slovo, cesty schůdné jen ty, kde se musí dostat těžká technika, byly doby, kdy se na prudkých stráních vysočiny taky kácelo, ale kulatinu stahovali koně, on totiž kůrovec není broučkem jen dneška, dnes buď koně nejsou nebo je fakt všem, hlavně státu jedno jak budou lesy vypadat za nějakých 10 roků a o daleké budoucnosti vůbec nemluvím, je taky možné, že tento stav je jen na vysočině v místech, kde právě lišky dávají dobrou noc, kam noha turisty vstoupí jen omylem. . . . . . . nu a my prostě ze zvyku vyšli právě cestami, které nikdo neupravuje tedy od doby, kdy na věčnost odešel pan Habrovec, chař, který zde bydlel od nepaměti, a o všechno se staral, snad proto, že jej to bavilo nebo proto, že potřeboval místní cesty, no nevím, ale jeho odchod je fakt poznat. . . . . . nu a naši pejsani tedy Leon a Šmoulička běhali vysokou trávou a taky jsme zašli k řece, která byla docela plná a přes brod se moc brodit nešlo, Šmoulička to zkusila, ale Leonek ani prstíček nesmočil, tak někdy příště.

Nu a nyní to hlavní - zítra tj.
12.7.2021 bude slavit náš Leon * Xolomania Simon už 6 měsíců,
začíná to být pořádný kus chlapa výška 54,5 cm a váha cca 20 kg. . . . . . občas i poslouchá a hlavně miluje nás.

Leon a Šmoulička na vysočině, a taky na NW tréninku

(6.7.2021) už dlouho jsem se vám neozvala s tím, jak se daří mým dvěma naháčům. Celý červen byl hodně hektický samá nečekaná událost - časté cesty na vysočinu,zkontrolovat jak je po některých přírodních událostech, tyto cesty si naši pejsani neskutečně užívali, byli opravdu šťastní , Šmoulička běhala s Leonem jak za mlada, svojí rychlostí daleko překonala 5-ti měsíčního parťáka.
* Hlídání našeho nejmladšího vnoučka si tentokráte užívala Šmoulička, vztah mezi Alánkem a Šmouličkou není ideální, a když už to vypadá nadějne tak Aja zakopne a gecne na Šmoulu. na štěstí venku je neutrální půda a všechna příkoří páchaná Ajou na Šmoule jsou ty tam. Běhají spolu a dokonce Aja Šmouličku hladí, dalším problém jsou nečekané události na firmě, problémy s auty a pod.
* Tréninky byly s blížícími se prázdninami stále řidčí, což mi z důvodu mnoha událostí docela vyhovalo, počátkem července jsme se Šmouličkou absolvovaly 5-ti denní příměstský noseworkový tábor v Brně a blízkém okolí, Šmoulička se tvářila sice unaveně, ale pracovala spolehlive až poslední dnešní den, kdy toho všeho měla už plné zuby a tak ne že by dělala chyby, ale moc nepracovala lehla a ležela, a tak jsme to vzdaly. Nejvíc Šmouličku bavilo hledání ve vodě, tedy jak tekoucí tak stojatá, na obou tréninkcích s námi byl Leonek,o ba si hlavně užívali prostředí okolo potoka i v okolí rybníka. Super se vyřádili. Leonek bude mít za pád ní 1/2 roku a překvapivě ve společnosti Šmouličky způsobí veliký respekt kolem jdoucích. Pokud Leon doroste Šmouličku, tak to bude respekt budící dvojka. . . . . no uvidíme a teď něco z Vysočiny po vichřici, a něco z tréniku u vody.

Číst dál...

Leonův první výlet na vysočinu

V pátek 21.5.2021 jsem opět musela na naši chalupu na vysocinu a naše "dvojka" jela samozřejmě se mnou. Tak moc mě překvapuje, jak Šmoulička vysočinu miluje, asi jako každý náš peruán se právě tam cítí svobodně, volně, ano je tam svoboda, naprosto bez lidí, strojů,civilizace, prostě nikdo jen lesy a lesy, a v údolí pár starších chaloupek s několika domorodci, či chalupáři, ve stráni tu a tam nějaká ta chata, mezi ně patří i ta naše tzv. chalupa. Překvapilo mě, že i když poslední dny hodně prší, tak na kopci úplné sucho a lesní cesty taky v pohodě suché.

Po vyřízení potřebných věcí, jsme se vydali na malou procházku naší známou trasou, tj. směr k tzv. táboru. Leon poprve celou dobu na volno, no měl tenkou stopovačku, protože lesy jsou zradné, Leon mladoučký a velmi rychlý, dělající všechno co Šmoulička a já strašpytel stále vidíci mizící zadek neskutečně divoké Šmouličky . . . . jsou to zkušenosti a zážitky, od kterých se nějak nemůžu oprostit. Leonovi se volnost moc a moc líbila, samozřejmě jsme trénovali přivolání . . . a šlo to překvap. . . jen to nezakřiknout, bohužel cesty jsou hodně a hodně zarostlé a tak jsme se tentokráte nepodívali k říčce, kterou všichni tolik milujeme, u které je tolik zábavy. . . . . . . . . trocha dokumentace

Svatba, Leon, Šmoulička

. . . . . a opět jsme zde na našich stránkách, kde vás moji návštěvníci seznamuji s věcmi, které jsou pro mě zajímavé a také s věcmi, které by mohly někoho i pobouřit. Uběhla hodně dlouhá doba, co jsem vás neifomovala o vznikajícím soužítí našeho mexikána a naší peruánky. Událo se mnohé.
* V sobotu 29.5.2021 jsme měli odjiždět Šmoulička, Leonek a já na náš každoroční pobyt v psím táboře u Písku. Bohužel tento rok, jsem na rychlo pobyt rušila, protože si manžel o přecházejícím víkendu zlomil nohu, a to víte všichni, když se mužskému a k tomu ještě staršímu a trochu nemocnému něco stane. Takže náš tábor, na který jsem se tolik těšila už z důvodu vylepšení sžití se s Leonem , z důvodu zlepšení soužití Šmouličky a Leona a z mnoha a mnoha dalších, jsem vzdala.
* Takže jsem celých 14 dní řádně starala o nemohoucího manžela, krmila ptáčky, rybičky, doplňovala všechna naše vekovní jezírka, na štěstí manželovi se stav docela začal lepšit, už mohl chodit i berlích.
* Protože nás totiž 10.6.2021 čekala velmi významná událost a to svatba našeho druhého syna. Svatba se vydařila, hlavně počasí bylo super pro venkovní obřad, který byl v úžasném prostřed Low-Beerovy vily, s pokračování v restauraci "Kam jinam" na Kamechách. Celou akci profesionálně zastřešovala samozřejmě příslušná agentura.
* Nu a dne 12.6.2021 oslavil náš věkem malý xolíček Leon již 5 měsíců. Samozřejmě , že už není až tak malý, protože bude standard. Proběhlo vážení a měření, kdy váha v den narozenin byla 17 kg a výška 53cm, jak by řekla moje babička dobře měřených. Už všechny oblečky po Blackym, který už některé zdědil po Holíčkovi, jsou Leonkovi akorát, i obojky mu sedí, takže ke dni výročí dostal jen kousky sušeného kuřete - kuřecích prsou, nu Leonkovi je to šuma-fuk, protože jeho jediným a velikým zájmem je, aby ho Šmoulička konečně vzala na milost a hrála si s ním, což se asi nestane. Úžasné je, kdy Šmoulička stojí a Leon ji kousá do nohou, tahá za zadní běhy, vypadá to, jako by ji chtěl zabít a Šmoulička nic, občas projeví trochu pochopení . . . . . . ale fakt jen trochu . . . .

Jinak s Leonkem chodíme cvičit a na různá místa zvládá téměř všechno i mnoho zvuků, a když to náhodou je i na něj moc, tak zasáhne panička a stulí si jej k sobě, a muchlá jej, protože ono se vlastně nic neděje, a Leon všechno v klidu zvládne. . . . . . . a teď jedna krásná ze svatby a ještě jedna krásná Leonkova