11.09.2015 pátek - ráno již v 8 .00 jsme se Šmoulinkou čekaly na VFU na klinice malých zvířat, kde byla Šmoulinka objednána na vyšetření očí na dědičné oční vady. Vyšetření proběhlo v pořádku s výsledkem klinicky prosté, také slzný test i oční tlak jsou naprosto v pořádku,
2.09.2015 sobota - jsme šly tentokrát opět jen se Šmoulinkou na náš Šlapanický cvičák, bylo tam moc a moc pejsků a hlavně mladých a štěňátek, Šmoule se to moc líbilo, mě už méně, protože Šmoulinka trochu zapomněla poslouchat, ale nakonec jsme to všechno zvládly i s dlouhodobým odložením a běháním přes překážky, a odtud jsme se rozjely kouknout do Troubska na bonitaci, ono se řekne Troubsko, bonitace se konala opět v Katolickém domě a to bylo docela fuška, nakonec jsme káply na paní, která právě tam pracovala, a tak problém byl vyřešen. Potkala jsem tam několik známých , koukla na bonitované pejsky, a cca za 1,5 hodiny jsme ujížděly domů. Odpoledne jen malá pocházka parkem okolo náměstí SNP.
13.09.2015 neděle - byla poklidná, ráno jsme zajely se Šmoulou na cvičák na ZETOR pro banner, který jsem tam omylem zapomněla, Šmoula zalaškovala s několika NO a odpoledne všichni - Inuška, Cuzko, Blacky i Šmoula -jsme vyjely na Soběšické louky, byla to úžasná procházka i když byl velký vítr, mnoho dětí s rodiči pouštěly draky, taky mnoho pejsků a koně.
Číst dál...
Tak a teď odkud mám začít . . . . No, do středy se vlastně ani nic nestalo. Ve středu hned po ránu jsme vezly s paničkou auto do servisu. Panička mě bere s sebou, je to tam moc fajn, hodně lidí, občas se na mě někdo koukne. Pak jsme šly dlouho a dlouho pěšky zpět domů, protože cestou zmizely všechny trafiky, až na Staré osadě, . . a tam jsme nastoupily konečně do trolejbusu, já seděla na místě kočárku a panička stála, jely jsme jen 4 zastávky, trolejbus byl plný lidí, moc na mě nekoukali a já tedy neměla co řešit.
Ve ctvrtek - se nedělo nic zvláštního, protože onemocněl Martin, já musela být doma a panička rozvážela. Do toho auta se prostě nevejdu.
V pátek to bylo zajímavější - odpoledne jela panička do "JUDO příměšťáku" pro Krystůfka a protože bylo vedro, tak mě uvázala ke kandelábru, tedy k pouliční svítilně. No mě musí, ale mámu, babičku, tetu Limu nebo i strejdu Blackyho jen odloží a oni vzorně čekají a čekají až příjde, já bych asi trochu šmejdila, případně něco řešila. Tak jsem stála, občas okolo někdo prošel, když se na mě kouknul, tak jsem štěkla, abby věděl, pak mě to unavilo a lehla si a čekala. Když konečně přišla panička s Kryštůfkem a ten mě odvázal, přiběhl k nám pán s kloučkem, prý se mu moc líbím, tedy já jako plemeno, ale i já jako velká holka a zda si mě může pohladit. Samozřejmě, že může mě to nevadí. . . . . Jen na mě nesmí lidi moc koukat, to pak nevím a hned něco řeším, třeba na ně i štěknu . . .
Sobota se mi moc nevydařila, vůbec jsme necvičily a nehrály si. ale byla jsem s paničkou a sama, jely jsme totiž na cvičák do Šlapanic a místo cvičení byla brigáda, no a tak panička, protože nemohla být dlouho, umyla jen všechna okna a za dvě hoďky jsme mazaly, mezitím jsem tam potkala dva kamarády NO,
Číst dál...
