Vítám Vás na stránkách chovatelské stanice Nort Brun.

Jméno stanice jsme získali díky našim čivavám, které velmi často vítězily ve výstavních kruzích.

Nyní máme už jen malou smečku –
mexického naháče standard  a  peruánského naháče velkého



Řádkování . . . . takové malé závodění v noseworku

 28.9.2016 - jsme  se Šmouličkou se zúčastnily  Řádkování, takových malých závodů v čuchání (noseworku), které pořádal KK VFU v Brně. bylo nás 10 týmů ve dvou kategoriích
První kategorie -  5 řádků s jedním předmětem  bylo přihlášeno 7 týmů  * JANNET NORT BRUN - Šmoulička - 5. místo
druhá kategorie - 4 řádky se dvěma předměty byla těžší, přihlásily se 3 týmy.

Pořadí v kategorii jsme si losovali , já vylosovala č. 3, část řádků byla venku a část byla na půdě, Šmoulinka prvními 3 řádky prošla perfektně, předmět - tedy skořici našla ihned, super označovala, byla radost s ní pracovat, po obědě nás čekaly ještě dva řádky, tedy 2 předměty na půdě, to bylo pro Šmoulu podstatně těžší, první řádek  -  mimi baby skleničky cca 10 připevněné na zdi a v některé z nich byla skořice, Šmoulička začala být unavená, předmět našla ihned, ale více ji zajímaly natažené koberce, a prostor - půda, kde dlouho nebyla.  Takže označení chvíli trvalo, měla jsem připravené maso, ale svým náhlým  správným označením mě dost překvapila, a tak jsem na maso zapomněla, byla to veliká chyba, protože nás čekal ještě jeden řádek s uzavřenými krabičkami a unavená Šmoula neměla motivaci hledat, opět předmět našla ihned, do krabičky bouchla, posunula ji, ale pokračovla v čuchání a věnovala se něčemu jinému, pak znovu stejnou krabičku pošťouchla, nakonec, téměř před vypršením limitu zalehla a přesně označila předchozí krabičku s předmětem, samozřejmě za to dostala odměnu vařené maso, bohužel bylo trochu pozdě.  Tento čas nás posunul na 5-té místo, přesto jsem byla  šťastná, že závod dokončila . Už jsem si zvykla, že se Šmoulinkou je vše jiné, nežli kdy bylo u zbytku naší smečky, jsem ráda, že ji mám, učím se s ní pracovat, snad z nás jednou bude super tým.

Byl to super připravený závod, se šla super parta lidí a pejsků. Bylo nám s nimi dobře. 

Veliký dík Aničce, která nejen, že nás trénuje, ale připravila i tento krásný závod.

Číst dál...

Poslední zářiový víkend byl opět bohatý

Náš víkend začal již v pátek, vyšli jsme s Blakcym, Cuzko a Šmoulinkou  na dlouhou vycházku s pejsky Badídkem a Jackinkou od Počinkových, vydali jsme se na Velkou Klajdu, kde jsou nekonečné vycházky úžasnými prostředím lomů a jezírek,, pejsci přišli tak unavení, že hned po večeři zalehli (foto na facebooku) a jako by nebyli, jen Limuška, která s námi na vycházky už nechodí, si v podvečer vyšlápla ulicemi okolo domu.

24.9.2016 - jsme dopoledne s Cuzko a Šmoulinkou vyjeli na cvičák do Šlapanic, kde mimo cičení ještě probíhala brigáda sekání cvičáku a úklid agiliťáckého boxu. Já  s Petrou, majitelkou australského honáckého psa,sekala obrovskou cvičící plochu, tedy vlastně dvě, jednu za budovou, ta je menší a pak tu před budovou, a ta je nekonečná,  naše feňulky pobíhaly ještě se dvama borderáčky,  Axou (- maliňačkou) a NO, který miluje naši Šmoulinkou celou dobu jen tak  a moc si to všichni užívali. okolo čtvrté odpoledne jsme konečně jely domů, a holky zalehly a spaly a spaly.

25.9.2016 - se konala Moravskoslezská národní výstava psů Brno na velodromu, letos to byl již 23-tý ročník této výstavy, peruánů byl přihlášeno opravdu  poskrovnu, snad se počet  - 2 střední a 1 velký - dá tak nazvat.  Brala jsem s sebou Blackyh,o aby si taky užil chvíli se mnou a taky nebyl unavený po včerejší brigádě.  Potkali jsme mnoho známých a to nejen od peruánů, ale i od mexičanů,, od číňánků, objevilo se i pár  Blackyho vnoučátek.  Popovívali jsme, prohlédli stánky, kterých tu bylo opravdu hodně, zakoupili pískacího potkana, uvidíme, jak dlouho bude pískat, rozloučili se a jeli domu, kde nás čekal zbytek smečky.

Celý víkend provázelo úžasné podzimní počasí,  no, co víc si přát, snad  ještě nějakou tu fotečku  . . . .   

Číst dál...

Splněné sny . . . .

 

11. 09. 2016   ŠPECIÁLNÁ VÝSTAVA PSOV KMPP Jasenie
rozhodčí: V. Vojtek (SK)

Jannet Nort Brun (Šmoulička) * TO - V1, CAC

Cínie Nort Brun (Cuzko) * TV - V1

10.9.2016 -  ráno jsme se Šmouličkou měli intenzivku noseworku, vyjely už v 8.30, abychom do Kuřimi k rybníčku přijely  včas a přijely jsme , i když jsem se vracela  pro mobil, čekala nás nucená objížďka, neboť  v ulici vedoucí k rybníčku byl  uprostřed kontejner, takže vycouvat. Přesně v 9.00 zastavily u jezírka a Šmoula byla v tranzu, tolik kačen nikdy neviděla taky si zaplavala  a zmátly ji dvě labutě,  nechtěly odplout, a ona se jich bála., No, pracovala skvěle, občas si zaplavala a pohonila kačeny, s přibývajícím časem všek nadšení k čuchání opadávalo a tak jsme použily trchu lsti, za vařená srdíčka a kousek kuřátka se opět probrala.  Bylo to super dopoledne. 

11.9.2016 – jsme se Šmoulinkou a Cuzko vyjely už o půl šesté na SV KCHMPP na Slovensku, která se konala v Jasenii, v nádherném prostředí  kousek za Bánskou Bystricou.  Cestou jsme naložily spolumajitelku Šmouličky Gretku. Cesta byla dlouhá, ale rychle ubýhala po prázdných nedělních dálnicích. Přesně v půl desáté jsme přijely na místo. Gretka šla vyzvednou čísla a zjistit pořadí, a já zatím vyvenčila obě fenky.  Naše plemeno PENA vystavovalo jako první, sešlo se 5 peruánských naháčků 1 střední fenka a 4 velcí. Śmoulička dostala V1, CAC, čímž splnila podmínky chovnosti, Cuzko V1, a splnila podmínky pro udělení veterán šampiona SK.  
BOB dostala Almíra  z odchovu Gretky . Počasí bylo úžasné.  Chvíli jsme povídaly, bylo to moc příjemné posezení a my s Gretkou vyjely po třinácté hodině směr Bratislava.  Byl to moc krásný den i se všemi splněnými sny.

 

Číst dál...

Běhavá sobota

Coursing klubu chovatelů naháčů 17.9.2016

rozhodčí: Veronika Kučerová Chrpová

Blacky Nort Brun - tř. veteránů (18.5.2004) - 1 místo (176 bodů)
Jannet Nort Brun - proti tř. - 1. místo (166 bodů)

 

Před několika týdny jsem po velmi dlouhé době přihlásila Šmoulinku  - Jannet na klubový coursing,  no a když Šmoula, tak proč ne Blacky, je sice už hodně starý - 12 roků, ale šikovný a stále běhavý.  Závod se konal v Komorovicích kousíček od Humpolce, což bylo kousek - 115 km, a tak jsme dnes ráno vyrazili i s naší Cuzko, aby jí to nebylo líto, prostředí úžasné, počasí jak dělané na běhání, dobře připravený závod. Několik závodníků nedorazilo a tak bylo celkem 12 běhů v prvním kole a ve druhém 13. 
Blacky byl nejstarším účastníkem a běhal "skoro" jako za mlada, to bylo vidět i na jeho bodovém hodnocení 176 bodů a Šmoulička, ta se předvedla opět jako  divoký nezvládnutý pes, užívala si celý den, a to jak závod tak chvíle, kdy se neběhalo po svém, všechno chtěla vidět, nic jí nesmělo uniknout, bohužel musela poslouchat a tak krátce před vyhlášením výsledků  jsem ji dovolila vyskočit z auta s tím, že připnu na vodítko Blacky, Šmoula byla vteřinku  bez povelu, bez vodítka  a ihned toho využila a byla pryč, rychlostí oběhla všechny, hlavně závodiště a přišla za mnou, a když už musela být na vodítku, tak alespoň zavrčela na výmarskou ohařku, no a problém byl na světě, rychle pochopila, že přestřelila a byl klid.  Zvykla jsem si na její zvláštní chápání některých situací,  že situace i život pojímá po svém . Stejné to byl príma den s fajn lidmi a hezké povídání . . . . . . . .

Číst dál...

Encantada Delfino Can (Inka) *27.02.2002 +04.09.2016

 

Dnes (4.9.2016) v ranních hodinách odešla za svými předky do věčných lovišť naše milovaná

 

Inka - Ch. Encantada Delfino Can,

 

 narozena 27.2.2002 v Peru , v Limě, přijela k nám  i se svojí mladší sestrou Limou a staly se zakladatelkami chovu peruánských naháčů velkých v naši chs. a ve střední Evropě. Neskutečné se stalo skutečností a my měli tuto úžasnou peruánskou dámu,  těžce  nesla odloučení od své původní rodiny, brzy však pochopila, že její nový domov je právě u nás a stala tou nejoddanější, těžce nesla nesvobodu vodítka, dali jsme jí volnost a ona nám ji oplácela poslušností a věrností, občas se projevila jako lovec, ale rychle se pak vracela k nám, milovala přírodu, milovala naši vysočinu, tam byla opravdu šťastná. I svoji poslední návštěvu vysočiny si užívala plnými doušky.. . . . . . 

Inka nikdy neměla konflikt se žádným z naší smečky,  na vycházce žádného pejska neprovokovala, nikoho si nevšímala, ale nikomu se nevyhýbala, proto byla tak úžasná, majestátná , zvláštní. Na sklonku života trpěla chronickou bronchitidou,  někdy se jí špatně dýchalo, ale jitrocelový sirup, který milovala, vše zachránil. Před měsícem začala hůř chodit, tím myslím, přestala běhat  sem a tam, víc si nás začala hlídat, bylo vidět, že zestárla . . . . . . . . Je nám moc smutno . . . . moc to bolí  . . . . .

 

( více povídání v sekci: Naši psi- Inka a v sekci:  Ke čtení)