Vítám Vás na stránkách chovatelské stanice Nort Brun.

Jméno stanice jsme získali díky našim čivavám, které velmi často vítězily ve výstavních kruzích.

Nyní máme už jen malou smečku –
mexického naháče standard  a  peruánského naháče velkého



NOSEWORK - 17.03.2017 - zkoušky

17.3.2017 složila naše Šmoulinka Jannet Nort Brun  svoji druhou základní zkoušku z pachových prací -

NOSEWORK diskrimination Z  (prostory Brno - Zbrojovka)

rozhodčí: Julia Bukovinská

 

 

Šmoulinčino tréninkové čuchání !!!!

 (8.3. - 12.3.2017)
. . . . a tak než přijde skutečné jaro a budeme moci opět jen tak na lehko a taky  začít i s jiným sporty jako třeba s flyballem, tak obě nabalené v tom hodně teplém chodíme už do přírody nejen pozorovat, jak se to jaro blíží, ale Šmoulinka i za svým milovaným čucháním.

Středeční trénink byl už druhým venku, i když jen v zelených plochách Brněnské VFU. Šmoulinka jako obvykle nález super i s označením.

Dalším tréninkem bylo páteční dopoledne - intenzivka, kdy někdo požadoval trénink už v přírodě z důvodu budoucích zkoušek a tak jsme se přidaly, nakonec jsme tam byly jen se dvěma pejsky, kteří je na brzké zkoušky nechystají.  Šmoulinka dost dobré, jako obvykle rozběh ihned k místu se vzorkem, ale pak si podběhla, zaskákala, jako by si řekla,  . . . . tak já vím a ony už tak vědí  . . .  pak se vrátila ke vzorku, jen měla problém s označováním zalehnutím, protože se jí právě navlhlý  terén v lese vůbec nelíbil. Nakonec to ovšem vždycky dala.  Vařené kuřecí krky jako odměna zabraly.

Obrázek č.1.. Šmoulinka čeká až odpracují ostatní   * * * obrázek č.:2 naši pracovní kolegové

 

 

 

 12.3.2017 - jsme si opět šli potrénovat, jen to byly řady, protože se chystáme na další zkoušku. Tak uvidíme, tréninky by šel, jen byla hodně velká zima a tak se Šmoula zabydlela v autě.

Malé zamyšlení . . . . . . .

2017.02.25.

Dlouho přemýšlím o pro mě úžasné milované  fenečce , říkáme jí Šmoulinka, je to velká stavbou těla, krásná nahá peruánská fenka s ne moc samičí, přesto krásnou hlavou.   světlejší oko, které  z ní dělá zajímavou až nebezpečnou fenu, ze které jde opravdu respekt.  Chovám peruány již několik desítek let,  z posledního vrhu u nás zůstala právě tato fenka se senzitivní povahou.

Když vidím nějaké štěňátko s majiteli, a povídáme si, snažím se jim říci něco pozitivního hlavně majiteli,  aby se jeho radost ze štěňátka ještě více znásobila,  i když jsem mnohaletá chovatelka nejen peruánů, dalo by se říci i zkušená , očekávala jsem právě něco takého na adresu Šmoulinky,  nikdy nikdo na její adresu neřekl nic pozitivního, ale přede mnou ani negativního

 Ano, Šmoulinka je svéráz, jak  říkám já, je jiná nežli naše domácí smečka, zdědila mnoha povahových rysů, a to ne zrovna nejlepších, po některém ze svých předků.  Šmoulinka je senzitivní a k tomu má přeskokové chování. Co to je a jak se projevuje?

 První setkání s našim cvičákem ve Šlapanícicích  mi mělo dát impulz, že právě u Šmouly není něco v pořádku a proč ? Přišla se představit i se svým bráškou Janisem. Velké množství psů a velkých, chlupatých, štěkajících , velké množství  lidí, mluvících i křičících, tohle všechno  Šmoulinka na rozdíl od brášky Janise, který tu byl jako doma,  neunesla  a vzala do zaječích, a protože byla otevřená brána, utíkala a utíkala až k autu s otevřeným kufrem a chtěla prostě pryč.  Tohle měl být pro mě první impuls, bohužel nebyl,  to proto, že jsem se s něčím podobným nesetkala.  Při dalších návštěvách  cvičáku chodila Šmoulinka s dlouhým tenkým vodítkem a vypadalo to, že se situace nebude opakovat. Jaký omyl.  O rok později  jsme přijely  na tábor do Svojanova, tady se Šmoule vůbec nelíbilo a ani okolnosti  jí nebyly  nakloněny. Šmoula chtěla domů,  byla moc nešťastná, do toho bouřky, hromy její povaze ještě víc ubližovaly, když zahřmělo zrovna nad námi, utekla k autu, to se opakovalo i další den, zoufale seděla u auta, při výcviku se na mě nemohla ni podívat, jak byla nešťastná, ale poslouchat se musí,. Z toho, co jsme vlastně jely procvičit, zdokonalit a naučit se nezbylo nic,  a nebyl tu nikdo s kým si o tom všem popovídat, řešit to, nakonec jeden cvičitel mi poradil, že takoví senzitivní pejsci rádi pracují sami, a tak jsme začaly se stopami, hned nám bylo lépe a radostněji.

Číst dál...

První březnový víkend 2017

Někteří z Vás četli můj článek o Šmoulince a diví se proč takhle a veřejně.  No právě proto, že Šmoulinka není sama není jediná, ano přeskokové chování má velmi málo pejsků, nebo se o tom nemluví!  . . ale mnoho a mnoho dalších má daleko větší problémy, jsou bázliví, agresivní, nesnesou se s jinými, dokonce ani s těmi vašimi doma, dělají schválnosti, raději o tom nemluvíte , nepíšete, protože to jsou vaše zlatička, kterým to všechno tolerujete nebo to u nich ani nevidíte, a tak raději mluvíte a kritizujete a ukazujete na ty ostatní, na  ty, kteří hledají nápravu, mluví o problémech . . .  nemusíte o problémech svých miláčků  psát či mluvit, stačí jen se nad nimi zamyslet, přiznejte si je  . . . . .

(4.3.2017) Dnes jsme se Šmoulinkou jeli opět do Šlapanic si zacvičit,  ano procvičily jsme hodně, zopakovaly, Šmoulinka byla úžasná, cvičila pěkně, i když občas, zdrhla za štěňátky kterým předváděla, přesně to, co se nemá . . . . moc se jí nechtělo, ale většinou přiběhla na zavolání, no, někdy jsem také pro ni musela přijít a odvést ji tam, kde jsem chtěla, aby právě byla. . . . . . . .

 

 

Poslední únorový víkend

Je sobota 25.února, počasí je krásné jarní, jen trochu větrno, naši pejsani a mnoho dalších se svými páničky si jej užívali.