Vítám Vás na stránkách chovatelské stanice Nort Brun.

Jméno stanice jsme získali díky našim čivavám, které velmi často vítězily ve výstavních kruzích.

Nyní máme už jen malou smečku –
mexického naháče standard  a  peruánského naháče velkého



Pitbul na Leonových zádech a vycházka do Boskovic

29.4.2023 - nu, uběhly 3 týdny a my stále vyvíjíme nějakou tu aktivitu, v sobotu či něděli dopoledne jezdíme na náš cvičák ve Šlapanicích, je to krom výcviku užasná socializace, kde se v sobotu sejde i více než 20 cvičích pejsků. Odpoledne pak na dlouhé vycházky do okolí Brna , naposled jsme byli na soběšických loukách, kde se sice část zastavuje RD, ale na  druhé straně jsou zde stále úžasné výběhy pro koně.

Enzík pravidelně v pondělí trénuje Hoopers, zatím běhá jako o život a za míček by taky dal život.
Nu, ale to není fakt všechno, v úterý našeho úžasného naprosto bezproblémového Leona v parku napadl pitbul bez náhubku na volno s paničkou někde vzadu, Leon si hrál s několika pejsky a Enzíkem, všichni měli náhubek a tak  se rozběhl i na druhé louce a proti němu pes,  pitbul - roztrhal mu tríčko a své zuby na dvakrát otiskl do kůže Leona, který se chtěl bránit, ale bohužel měl náhubek, jak je to v parku poviné. Leon běžel ihned ke mně, a než jsem zjistila, jak na tom je , majitelka dala psa na vodítko a prchla z parku. I když netekla krev, asi to bolelo, nechtěl Leonek na sebe dát sáhnout.
Ve středu jsme jeli s Laylou a Miluškou na výletní návštěvu do Boskovic, kde jsme se potkali s pudlíkem Kájikem a pudlicí Meggynkou a jejich paničkami, udělali si krásný výlet do okolí Boskovic, zakončený dobrým obědem,  jen to počasí za moc nestálo, hnusný severák, ale radost nám nepokazlo
Ve čtvrtek bylo už líp a my s Leonem hlídali našeho Alánka a byli na skybortovém hřišti, kde Aja sjížděl U-rampu po zadku, no byl jako čuně, ale hlavně, že jsme byli spokojení. a ještě  nějaká ta společná fotečka z výleltu.

co stále děláme . . . . . jak to mají naši psí kluci rozdělené

(12.4.2023) - velikonoční svátky za námi . . .te´d jen shrnout všechno so se stalo hlavně krátce před nimi a případně něco málo po nich . . . . .

  Enzík chodí a velice rád běhat Hoopers, kde je mu odměnou za každý super běh děrovaný míček a za ten bude běhat a běhat . . . . . to jsou tedy naše pondělky, v úterý před velikonocemi jsme s Leonkem opět byli ve škole na canis terapii a tentokrát to nebyly děti z druhé a čtvrté třídy, které maji značné postižení a které Leon tolik miluje . . . stále přemýšlím, zda ten pes ví, jak moc a zda vůbec jej ty děti potřebují, zda jim něco ze sebe skutečně dává . . . .  no tentokráte to byly děti z 8-mých tříd, které půjdou za dalším  vzděláváním, které čeká zajímavá budoucnost, . . . .  a bylo opravdu vidět, dotazy děti na plemeno, na jeho  použití,  na možnost výcviku, poslušnost a pod. a když se děti dověděli všechno co chtěly vědět, kdy Leon mezi nimi chodil, všechny si je očichal a vlastně se s němi seznámil, tak dostaly nápad, aby hledal na nich schované pamlsky a pes hledal a když našel, tak jej na základě povelu sežral, některé děti zkoušely vodit Leona po chodbě školy,  taky ukázal dětem základní poslušnost, možnost ovládání na dálku. děti byly hodně spokojené  . . . . a vlastně Leonek taky
. . .  nu a blížící se velikonoce  . . . .  na zelený čtvrtek byl Leon opět v Domově  pro seniory, kam chodíme navštěvovat moji tetu a Leonka chodí obdivovat a taky trochu muchlat  sestřičky . . . . . . .  o velkém pátku jsme jeli zkontrolovat nový dům Lubomíra a všichni, pro Enzíka to bylo moc zvláštní, a poprve chtě, abychom byli s manželem spolu, pořád pro mě chodil, až jsem tedy místo kontroly domu zasedla na kafíno, Enzik byl spokojený, dost nás jeho reakce překvapila, taky proto, že v domě už několikrát byl.
. . . o velikonoční neděli jsme si celá rodinka udělali výlet k Uherskému Hradišti pro párek australských papoušků - neofém modrohlalvých, koupili krásný pár a vraceli se domů se zastávkou na oběd a samozřejmě psí kluci museli s námi, pro Enzíčka to byla veliká socializace, Leonek zalehl a spal, kdežo Enzík pozoroval  dění v restauraci a k tomu u vellejšího stolu přibylo štěňátko a to bylo fakt něco.....
 . . . nu a dnes byl Enzík se mnou hlídat našeho malého Alánka . . a to bylo pro něj něco, honil se s psíky zavřenými na výběhu tak moc, že pak usílal v sedě.  a jedna jarní

                                                

jak ten čas letí . . . . . a máme taky brzy velikonoce

(24.3.2023) téměř před měsícem jsem vám tady oznamovala, že Enzík běžel svůj první coursing a už běžel i druhý a taky pravidelně běhá Hoopers v hale s několika pejsky a taky byl poprvě na našem domovském cvičáku ve Šlapanicích, kde se mu moc líbilo,  běhal přes překážky, učil se chůzi u nohy, polohy a mnoho dalšího a brzy půjdeme znovu, aby se Enzík s poslušností posunul ještě dál a byl stejně poslušný jako je Leonek.  taky jsme byli na socializační návštěve v Olympii, nakupovat v obchodě s oblečením, a kluci  tam seděli či leželi bez dozoru a neměli potřebu odejít či neposlechnout. Vysloužili si mnoho pochval od kolem jdoucích a nás s manželem ro samozřejmě moc potěšilo.

Prace, které od ledna probíhaly v našem domě , dospěly ke zdárnému konci, ještě dodělat domeček pro tepelná čerpadla a vše je za námi. Další drobné pokračování možná až někdy v září, připravit se na další topnou sezonu.Zahrádka je už taky připravena na jaro, i sluníčko se objevilo a začalo kvést vše co mohlo, jediné co chybělo bylo pršení, ale dnes odpoledne přišel i děš´t, uvidíme zda jej bude dost . . . . . . . . a my plánujeme vycházky pro budoucí dny , protože naši pejsani moc rádi chodí do přírody, a tak nějaká ta fotečka u minulých víkendů.

 

 

Enzíkův první coursing

26.2.2023 - jak jsem již psala, Enzíček byl opět ve čtvrtek trénovat hoopers, a jako obvykle byl to malý šikulka, nu a v sobotu dopoledne jsme se vypravili na první coursingový trénink, zima byla neskutečná, ale Enzíkovi se moc líbili běhající pejskové, Enzo běžel jen malou trať, tzv. okruh, při prvním běhu byl trochu rozpačitým, ale pak se rozběhl za střapcem opatřeným kůží, měl náhubek, tak byl trochu problém se zákusem, přesto se na střapec vrhul, při dluhém běhu jsem mu jako začátečníkovi nedala košicek, měl jen bílé tríčko, které mu na rozdíl od Leonka bylo úplně akorát, tak mě napadlo, zda Leonka přeci jen neškrtilo.  No a druhý běh už byl fakt super, zakousl se a lomcoval se střapcem až si vyvrátil svůj téměř poslední špičák. odjíželi jsme velice spokojeni, tak věřím, že Enzíček našel svůj další sport.

S Leonkem začímám zkoušet rally obedience, mě se to moc líbí,  a myslím, že tohle by Leonovi sedlo, tak uvidíme na tréninku.

a jedna fotečka z hoopers, a jedna z vycházky mezi jednotlivými běhy