(21.3.2020). . . když jsem před několika lety odcházela do důchodu, těšila jsem se, ovšem po cca 14 dnech či měsíci zjistíte, že máte zgruntováno, vše uloženo dle představ, projité město, a najednou není do čeho píchnout, najednou není důvod proč ráno vstávat, začne vám chybět komunikace s lidmi, prostě vám začnou ti lidi i ti, které moc nemusíte chybět, máte pocit, že nikomu nechybíte, ono to sice tak není . . . . . ale . . . . . a tak jsem si založila e-shop, jako mnoho dalších v mé situaci, a hned bylo do dělat, o čem přemýšlet. Po nějaké době se z e-shopu, který prodával granule stal e-shop s prodejem masa pro psy (zvířata) , majitelem se stal syn, e-shop s masem pro psy (zvířata) je stále čilý, jen moje činnost se v něm s přibývajícím věkem omezuje, a i když pracuji už je cca 4hodiny denně a to většinou z domova, jsem za ně moc ráda, mám pocit, že jsem ještě užitečná, mám styk s lidmi, jen tak jak je potřeba a pro mě vyhovující. K tomu všemu mám ještě pejsky se kterými pracuji, tj. trénujeme různé psí sporty, jak ty tradiční, tak i nové, které se k nám dostaly ze zahraničí a protože netrpím žádnými neduhy, měla bych být vlastně spokojená důchodkyně . . . . . . . . . . . ale . . . .
Před nedávnou dobou prosákly zvěsti, že budou důchodcům starších 65 let brát řidičská oprávní, a to by byl můj konec, hodně cestuji, jezdím po různých psích aktivitách, vozím manžela kam je potřeba, nakupuji apod. . . .sice mě syn, ten mladší ujistil, že tomu tak jistě nebude, protože by byl téměř celý parlament bez řidičáku, no má pravdu, . . . a tak jsem se uklidnila . . . . . a do toho přišla virová pandemie, jsem sice pravidelně očkovaná na všechny chřipky, beru stále vitamíny, ale jeden nikdy neví, tvrdí se, že jsme nejrizikovější skupina a vnikají různá opatření, v některých státech už lidé na 70 nesmí chodit ven . . . . a já začínám mít strach ze stáří, z toho, že nebudu smět ven na ulici . . . . . já musím na tu ulici, a záminkou jsou mí psi, nemám potřebu s lidmi komunikovat, ale musí je vidět,
Číst dál...
