Opět po delší době , kdy snad už skončily všechny ty bolestné smutné události v našem soukromí, kdy jsem musela zrušit několik závodů ,tréninků, se ozývám. Musím vás informovat o tom co my právě připravujeme s naší Šmouličkou.
Tak nejdříve Šmouliččina alergie, ke které se přidaly tři bakterie, které byly velmi houževnaté a nechtěly její nosní sliznice opustit, protože asi právě tam bylo pro jejich množení to nejlepší místečko a Šmoulička byla určitě pro ně tím nejlepší hostitelem. Tak 2 bakterie jsme úspěšně porazily, třetí porážíme, a vypadá to, že se vzdá. tak a teď snad konečně zabere vakcína, aby porazila i ty roztoče, které Šmouličku tolik roků trápí. I když vakcínu bude brát doživotně, bude konečně vypadat jako pejsek, se kterým se taky budou moci mazlit všichni, všichni lidi, které tolik miluje. Moc chci poděkovat panu MVDr. Sitařovi z ABClinic, který o Šmouličku pečuje a opravdu se snaží jí pomoci, i když začíná být taky skeptický. Někdy máme pocit, že je to boj s větrnými mlýny.
Nu a te´d k tomu lepšímu, Šmoulička byla přihlášena na dvoje OB -1 zkoušky, ale jak jsem psala, musely jsme je zrušit, přesto Šmoulička stále trénuje, a důležité je, že z tréninku má radost. A taky má obrovskou radost z Hoopers, běhání mezi překážkami ji moc baví, a běda, když některou zapomenu, nebo špatně ukážu, klidně si na mě zaštěká, že tedy takto ne, protože ona neví kam dál. Včera byl opět krásný den a my byly běhat na Ostrově. Šmouličku to hodně bavilo běhala ssuper, jen ta moje hlava občas. Musíme ještě hodně a hodně trénovat, hlavně já středový čtverec.
V neděli 7.4.2019 jsou na Ostrově první závody v Hoopers, my se Šmouličkou ale nebude závodit, protože přeci jen to není až tak dokonalé, zkusíme koncem měsíce, nějakou tu zkoušku OB-1. Mezi tím taky musíme hodně trénovat na nosework. jen hledáme kam se zajedeme kouknout.
. . . . a te´d z naprosto jiného soudku, a to z lidského. jak někteří víte, máme s manželem 3 děti, 1 dceru a 2 kluky a ode dneška máme od každého z nich jednoho vnoučka.
Ten nejstarší vnouček PATRIC se narodil 7.5.2002 v Hustonu ve Spojených státech Amerických, kde se svojí maminkou a dcerou mého manžela (naší dcerou) stále žije. Je to daleko a vůbec jsme si jej neužili.
Ten druhý KRYŠTOF se narodil 19.10.2005 v Brně, kde žije se svým tatínkem, mým (našim) starším synem, je to od nás kousek, když jej nevidíme, tak nám chybí.
Nu a dnes po 6 hodině ranní přišel na svět ten nejmladší vnouček ALAN, jeho tatínkem je můj ((náš) druhý syn. Nechť jej provází životem jen samé štěstí a láska, je to pro život to nejdůležitější.
Tak máme teď 3 vnoučky, i když různě staré, ale milujeme je všechny stejně bez rozdílu , je to krásný pocit být babičkou a dědou . . . . .