Vítám Vás na stránkách chovatelské stanice Nort Brun.
Jméno stanice jsme získali díky našim čivavám, které velmi často vítězily ve výstavních kruzích.
Nyní máme už jen malou smečku –
mexického naháče standard a peruánského naháče velkého
mexický naháč standard * * * rozhodčí: Ewa Górska peruánský naháč velký * * * rozhodčí: Tomáš Kučera
(12.1.2024) tak nám to utíká a už tu máme 12. ledna 2024, do jsme od nového roku zažili? chodíme stále na tréninky Hoopers do haly, a taky trénujeme nosework, Enzo je moc šikovný, vše co dělá dělá rád, ale nějak se nám zhoršil v poslušnosti, tak musíme přitvrdit.
7.1.2024
Brněnská národní výstava psů
rozhodčí: Martin Šipkovský (SK)
Ensiferum Xalucha * Enzo : TO * V1, CAC
Po dlouhé době jsme jeli zase se vystavovat, bohužel tentokráte nic moc, protože Enzík běhal hrozně, žádné pochválení jako obvykle, a ještě se vyvlíkl z vodítka a chtěl si to vyřizovat se vcházejícím pejsem, no ostuda jak vrata
11.ledna 2024
se narodila naše Šmoulička vrh "J", měla by už 12 roků, pořád na ni musím myslet, naučila mě toho tolik . . . . . . .
. . . . ano už je to 3 roky, co se narodil tento vysněný psí klouček, ty 3 roky byly moc náročné, prožili jsme spolu mnoho dobrého, ale i mnoho toho špatného náročného . . . . . okolo jednoho roku věku začal Leon hubnout, občas se objevil průjem, vypadalo to na háravky, ale průjmy byly stále častější a silnější, Leon hubnul vic a víc , udělala se vyšetření a verdikt giardie a kokcidie. Okamžitě veterinář nasedil antibiotika na týden, týden dobré ale všechno začalo znovu, tak znovu ATB a znovu, pak byly ATB na 5 týdnů, až se tyto prvokové mrchy konečně zničily, ale zničila se také všechna mikroflora v Leonových střevech, bylo to náročné, Leon trpěl, a všechno toto špatné si spojil se mnou, protože jsem u toho všeho byla, a nepomohla, nemohla . . . . náš vztah byl neskutečně nabouraný, místo psí lásky strach . . . . . . . . . přišlo léto srpen a náhle odešla daleko do věčných lovišť Šmoulička, jeho i když svérázný tak nejvěrnější kamarád . . . . . . .Leon zůstal sám, krásný mladý kluk neskutečně smutný . . . . . . moc jsem se snažila získat jej zpět, vůbec to nešlo . . . . . . smutek zoufalství v jeho očích . . . . zkusili jsme sporty, nic, tak jsme začali s canisterapií, udělali zkoušky, ale pořád to bylo špatné a tak padlo rozhodnutí a jeli jsme pro Enza, byla to ta nejlepší volba . . . . . . . Leon, který ještě neměl 2 roky ožil, zase z něj byl mladý veselý pes . . . . a tato volba sblížila i nás dva, dnes je to můj nejvěrnější přítel, klidný, moudrý, prostě přítel, který mě neskutečně miluje, jsem pro něj vším tím, čím parťák může být . . . . . . . mám jen jedno veliké přání, aby to tak zůstalo, proto přejeme Leonkovi, hlavně zdraví a radost.
(19.12.2023)
. . . . . a máme tu za pár dní štědrý den i večer, vlastně ty nejkrásnější svátky roku, kdy se hodně před svátky honíme, aby bylo vše uklizeno a nakoupeno a navařeno a vlastně abychom mohli pak několik dnů prožít v klidu až do silvestra . . . a protože se mě právě tento měsíc prosinec celý nějak nezdařil, nejdřív covid, pak nějaká rekonvalescence, zrušení všech mých aktivit s pejsky . . . a když to už začalo být všechno dobré, naplánovaná vycházka s pejsky, nějaký ten poslední trénink NW, tak vznikl problém na firmě, onemocněl řidič, a žádný krom mě nebyl v dosahu a tak znovu odvolat všechno . . . . . . i když se situace trochu vyřešila, na štěsti se našel řidič brigádník, přesto mé pomoci na firmy bylo třeba . . . . . . takže milí návštěvníci našich stránek snad začne už opravdu ta pravá vánoční pohoda . . . .
. . . . . a máme tu první advent . a brzy vánoce, čas od posledního mého psaní rychle uběhl. . . . . . . co jsme za tu dobu vlastně dělali? s oběma psími kloučky jsem začala noseworkové hledání a kluci oba super. Dali jsme i jednu super víkendovku a to před tímve svátek coursing v Medlánkách na Letišti, ale to vám byla kosa, takovou jsem hodně dlouho nezažila, i pejskům byla a to byli oblečení, jen když běhali tak ne . . . . . no a víkendovka - sobota v lese u V. Kninic a neděle ve sklepě v Říčanech, kluky jsem měnila tak, aby si celou akci užili, dopoledne se mnou jeden a odpoledne druhý, trocha toho přejíždění po dálnici, na štěstí ta se činila a jela, jen pravý pruh kamionů postával. . . . v pondělí jsme s Enzíkem vyrazily do haly na hoopers, a super, Enzo to dával a já trošku mín, v úterý byl Leonek opět za dětičkami ve Škole, bylo moc fajn dopoledne děti tentokráte vymýšlely, a Leon předváděl triky, které umí, . . moc fajn . . a přišel čtvrtek a já začala rušit všechny naše aktivity, protože mě potkala nepřijemná nemoc Covid, ještě nikdy jsem nebyla tak rychle a dlouho na hromadě . . . . o víkendu musel Radek venčit pejsky a přišla změna - nepravidelnost vycházek, a odnesl to Leon, protože není zvyklý, miluje svůj systém, svoji pravidelnost . . . takže jsme byli lazaři dva, Radek s ním musel k veterináři na pohotovost, co všechno neudělá psychika. . . . no, na štěstí v pondělí jsem už byla bez teplot a šla s oběma, hned to bylo ok . . . . .. nikoho by nenapadlo, že Leonova závislost na mě je tak veliká.
Nu a dnes . . . to prší a sneží a prší a nikdo neví, co vlastně, nějak jim to počasí nevychází, a tak tedy jedna z canisky, ať vidíte jak to tomu našemu závislákovi sluší.
